Je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářkým střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn.

Až do konce 12.stol. byla Broumovská vrchovina, tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa – přirozené hranice českého přemyslovského státu.

Benediktinský klášter sv. Václava byl založen v polovině 14.stol. na místě staršího hradu a obnovován po požárech v letech 1559, 1664 a 1684. Dnešní stav je výsledkem vrcholně barokní přestavby z let 1728 – 1733, provedené podle projektu K.I. Dientzehofera. Ten je také autorem návrhů vnitřních prostor – prelatury, refektáře a knihovny, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroku – štukatérem B Spinettim , freskaři J.K. Kovářem a J. Hagerem , malíři J.P. Molitorem a F.A. Scheffletem.

Nejstarší písemná zmínka o klášterním kostele je z roku 1357, kdy byly pravděpodobně dokončena stavba gotického dvoulodí s polygonálním závěrem kněžiště a dvěma věžemi – velkou hodinovou v ose západního závěru a menší zvonici při severní straně kněžiště. Po požáru v roce 1684 byl kostel barokně přestavěn Martinem Alliem v letech 1685 – 1688. Na bohaté vnitřní výzdobě chrámu se podíleli štukatéři T. a A. Soldatiové, freskař J. J. Steinsels, sochaři M. V. Jäckel a K. J. Hiernle. Oltářní obrazy v šesti bočních kaplích namaloval V.V.Reiner.